Dobrovolníci nominovaní na Nobelovu cenu za mír
částka 15.200,-Kč. Nakoupili jsme přesnídávky, sušenky, bonbony. Všechno co by mohlo zpříjemnit dětem aspoň chvilinku.
Viděla jsem komunikaci, která probíhala po dobrovolnickém příjezdu. Únava, deziluze, bezmoc. První velký traumatický zážitek. Nejde o ničem jiném mluvit. Nejde mluvit s okolím, které to nevidělo, nezažilo, nebylo TAM. Odtržení od reality a vstřebávání.
Seděli jsme u stolu ve čtvrtek, čtyři dny potom co se vrátili.
Černý humor, je to ta nejlepší sebeobrana, aby člověku zůstal rozum.
„ Boty číslo 39“ Moia virtuálně předávala svoje boty přes stůl.
„ Přišla máma s tátou a s malým chlapcem. Kluk se domlouval posunky s rodiči. Pochopila jsem, že jsou hluchoněmí. Sehnali jsme chlapečkovi boty, na maminku jsme neměli. Tatínek ukázal srdce, že oni jsou pro něj nejdůležitější“ vyprávěla Moia
Další příběh byl o chlapečkovi, který se vracel do stanu. Do igelitové tašky nastrkal hračky a chtěl si je vzít sebou. Tatínek je přinesl zpátky. Kluk se vrátil a znova a znova si bral hračky. Situace se opakovala třikrát. Je to pochopitelný. Jsem malej kluk, pořád někam jdu. Musím, bojím se, když nejdu,ztratili by se mi rodiče. Chci si hrát. Nemůžu. Asi bych se vrátila pro hračky, kdybych byla malá holka. Vlastně já ne, já bych se ani nehnula.
Stáli jsme venku a já jsem se pořád ptala: „ řekněte mi pointu, řekněte mi tu pozitivní pointu“
Jejich věk – dobrovolníků- 26,28, 29, 34 žádní studenti. Ano, studující, ale už dospěláci se svým názorem a rozumem. Pointa nepřicházela. Přicházeli katastrofické scénáře, které zabloudily k Putinovi, Obamovi. Přicházeli scénáře nárazu na realitu. Bylo mi čím dál tím víc smutno.
Petr „ Já vím, co chceš slyšet, že to dobře dopadne. „
„ Dopadne, pokud se Evropská unie dohodne. Dopadne, pokud se budou mít kam vrátit. 4% chce zůstat, zbytek chce domů“
Slova, která padly: “ hodí se konflikt v Sýrii, o válce se vědělo 5 let, teď jsou všichni překvapení, že jdou. Evropa se musí probudit a řešit. Jsme na pokraji světové války.“
Zdají se vám ta slova „ Sluníčková? Pravdolásenkářkovská? Kavárenská?“ mě ne. Říkali je dobrovolníci, kteří o víkendu nespali. Ti co pomáhali.
„ To jsem si nemyslel, že my bohémové, budeme řešit politiku a politický rozsah“
Odjížděla jsem, přemýšlela.
Nikdo z nás neví, jak to dopadne a co se stane. Nikdo nemá patent.
My, co jsme smrtelníci a nevládneme hejblaty, které tahají za nitky, tak můžeme udělat jen jedno. Svým dobrovolnictvím, svým přispěním, posunout ty nahoře.
Když jsem odjížděla, slyšela jsem, že v průzkumu je už 50% lidí pro a 50% proti uprchlíkům.
( vyslechnuto v rádiu Evropa ve čtvrtek, dle průzkumu)
To je pokrok, bylo 80:20.
Advokátní komora požádala o dobrovolnickou pomoc mezi advokáty.
Dobrovolníci se hlásí.
Jde o jednu věc o LIDSKOST
Dobrovolníci, kteří byli minulý víkend v Bapsku odjíždějí znovu 27.10 a já doufám, že nepojedou s prázdnou.
Prosím, pokud je to možné, sdílejte
Děkuju
Simona
Simona Vlková
Napsala jsem blog: „ Dobrovolníci nominovaní na Nobelovu cenu za mír“
Ve čtvrtek jsem seděla s lidmi, kteří odvezli pomoc do Bapska.Dobrovolníci co semnou seděli a byli v šoku. Postraumatický šok, kdy realita se vám zdá divná, jiná?
Simona Vlková
Příběh čepice
Přichází studenti, stojí ve dveřích. Dvě holky a jeden kluk. Mají v ruce tašky plné oblečení. Koukáme na sebe, já poděkuju. Oni odchází, ani se mě nestačili na nic zeptat. Poděkuju. Myslíte, že je najdu ?
Simona Vlková
Najít světlo ve tmě, příběhy se přitahují
Víte jak poznáte velkou holku? Dělá věci, které sama od sebe nečeká. 18.6. 2013 jsem vydala blog " Moje dcera Barunka zemřela na maturitním plese"
Simona Vlková
Dřevěná koza a štíří rej
Dřevěná koza má být optimistická, klidná. Proti letícímu koni, který zbořil a rozdupal kopyty všechno co bylo nestabilní.
Simona Vlková
Valentýn a seznamka
Viděla jsem reklamu. Žena sedí v pozici lotosového květu, říká si mantra oóóóm a před sebou má počítač. Rozsvítí se zpráva, ona odepíše. Střih.Dva krásní lidé jdou spolu na večeři, rozumí si a tělo na tělo odcházejí. Vzpomněla jsem si na jeden zážitek ze seznamkou.
Simona Vlková
Jsem žena, můj muž odešel do práce. Zastřelili ho.
Smutek. Co píšou noviny, je pravda? Proč mi nikdo nebere telefon? Jak řeknete svým dětem, že táta už nepřijde? Vidí to i mé děti? Bezmoc
Simona Vlková
Příběhy se přitahují
Najít světlo ve tmě. Psala jsem a nepíšu. Píšou jiní. Píšou své já. A já děkuji za příběhy, které přicházejí. Za pohlazení duše. Za smysl.
Simona Vlková
Putování za světlem
Měla jsem dost času přemýšlet co dál. Loni to byl frmol. Strašný frmol. Jela jsem po jedné velké lavině na skejtu, na kterym samozřejmě neumím. Zastavila jsem se 20.12. Odjela jsem do ticha.
Simona Vlková
Příběhy se přitahují : Svět podle Agnes
Jednou mi přišla zpráva : "Příběhy se přitahují." A ono se to opravdu tak děje. Tak už odjela. Kdo ? Agnes.
Simona Vlková
Konec roku a výklad karet
Vytáhla jsem knížky do pracovny. To je těžká věc, vozila jsem je několik dní v autě a vždycky jsem někomu nějakou dala a říkala si, že krabice bude lehčí. Nebyla.
Simona Vlková
Jak jsem dělala rozhovor s Jiřím X.Doležalem pro Reflex
Čtenářka mé knihy „ Najít světlo ve tmě „ o mě mluvila s Jiřím X. Doležalem. Jiřího má knížka zaujala a tak si na mě vzal telefon. Zaujala ho kapitola, kdy jsem se rozčilovala nad vyšetřovatelem, který dělá přednášky pro studenty – o drogách .
Simona Vlková
10 věcí, co děláte po vydání knížky
Vydáte knížku. A co se stane? Nic. Lidi si knížku přečtou a co se stane? Všechno.
Simona Vlková
Má to smysl
Příběhy, které dostávám od čtenářů knížky " Najít světlo ve tmě". Když jsem četla druhou část, mrazilo mě. Mrazilo mě nad tím, jak jsou všichni propojení, jak úřady, policie ... to si musíte přečíst samy .. a já děkuji lidem, že píší a sdělují. Přečtěte si příběh od Ivy
Simona Vlková
Nikdy to nevzdávej !
Příběh, příběh Vendy, která našla své světlo ve tmě. Přečtěte si to, ta holka má víc za sebou než mi všichni, kteří občas brečíme, že už nemůžeme. Dobrý večer Vůbec nevím čím, nebo jak začít.. Abyste pochopila, proč Vám vlastně píši, začnu tak trochu od jiného konce a napíši Vám něco o sobě.Je pouze na Vás, jestli budete mít chuť si to přečíst:)Jmenuji se Vendy a je mi 16 let.
Simona Vlková
3 dětské příběhy, znáte je ?
První příběh, mám kamarádku Marcelu. Marcela píše blogy a věnuje se pěstounské péči. Dneska jsem za ní přijela a měla jsem půl dne na krajíčku. Má na starost dvě holčiny. Věk 8 a 9 let. Už je má podruhé.
Simona Vlková
Křest" Najít světlo ve tmě " a moje 40 narozeniny
Ráno se probudím, mám narozeniny. Je mi 40 let. Ležím v posteli a koukám. Vzpomenu si na ty nejbližší a tečou mi slzy. Vstanu, jdu si vařit kávu a na terase si dám cigaretu. Je 9.57 volá mi moje kadeřnice : „ Simono jedeš ? „ „ už tam budu, kdo by mě česal ? „ Sedám si do křesla a jsem nostalgická, před rokem a 7 měsíci mě taky Martina česala. Posílala jsem fotografie svojí dceři na mobil, jak její maminka bude vypadat úžasně na jejím maturitním plese. Z maturitního plesu jsme se vrátili samy. Barča zemřela.
Simona Vlková
Je to tam !!! 3, 2, 1 Crowdfunding
Vybírala jsem na knížku na Hithit.cz . Včera ráno jsem se pohybovala na částce 106.000,- 3 dny a 18 hodin dokonce. Pořád Vám vnitřní já říká, to dám, to musím. Crowdfunding je dobrý na to, že pokud komunikujete, chodíte s novináři a pořád jste aktivní, dokážete to. Pokud věříte, že váš projekt je dobrý.
Simona Vlková
Tenká hranice v médiích, kam až jít ?
V pátek jsem se rozjela do České televize, na akci Události komentáře. Moji přátelé byli úžasní , bolelo je břicho z nervozity za mě. Já jako obvykle nestíhala, přijela jsem z práce, umyla hlavu a nanesla jsem si starý makeup ( ten je sestry) já žádný nemám. Takže jsem zase znova umývala obličej. Krásně jsem se načesala za dámu.
Simona Vlková
Obyčejný příběh
Když jsem byla v nakladatelství vytvořili jsme podtitul plakátu. Po článku na idnes a ve Vlastě mi začali přicházet příběhy lidí. Snažím se pomoci, sdílím, komunikuji vyprávím a odpovídám : „ rozumím tomu, chápu“ Je to tenká hranice, bojíte se , aby jste druhým neublížily a podpořily je.
Simona Vlková
píší o nás noviny
Když vyšel na Idnes článek: „Výhra přijde, když znovu vidíte slunce, říká máma, které zemřela dcera.“ Tak mi bylo zle. Jela jsem s Eliškou do školky a vařil se mi žaludek. Prostě jsem měla pocit, že jsem to neměla dělat. Najednou to bude číst strašně moc lidí a uvidí Simonu a uslyší příběh.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 51
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3054x
http://www.najitsvetlovetme.cz
https://www.facebook.com/Barciknizka